Obecně o půjčkách

Svět, do kterého se může dostat naprosto každý. V životě totiž nastane řada situací, které nelze prakticky řešit jinak než půjčkou – ať už bude v jakémkoliv rozsahu. Vysvětleme si proto základní pojmy kolem půjček a dejme k dobru také několik rad, podle kterých se řídit, aby byla půjčka opravdu férová a výhodná. Nic není tak samozřejmé, jak se na první pohled zdá. Přebujelá reklamní kampaň pochopitelně neznamená, že půjčka bude skutečně atraktivní záležitostí hodnou vůbec nějaké pozornosti.

Půjčka vlastně není vůbec snadná věc, musíte ji pečlivě promyslet a zvážit, v opačném případě se můžete snadno napálit a přijít někdy i o nemalé finanční prostředky. Umět posoudit výhodnost nebo nevýhodnost dané nabídky můžete i bez VŠ vzdělání ekonomického směru, někdy stačí jen vědět, co znamenají určité pojmy nebo třeba zkratky. Pocházejí sice někdy z latiny nebo jiných – v dnešní době poněkud nestandardních jazyků – ale hovoří opravdu jasnou řečí.

Vlastně stejně stará jako lidstvo samo

Půjčka je něčím, co technicky vzato existovalo ještě před zavedením kovových nebo papírových platidel všeho druhu, běžně se obchodovalo například i s kovovými plíšky (měď, stříbro), slovanský svět znal termín „plátno“, kus látky s významem platidla. V antickém období bylo zcela běžné, že se půjčovalo osivo, ale také zemědělské nástroje, koně, předměty denní potřeby – vždy za nějakou konkrétní protihodnotu v naturální podobě.

Peněžní knihy, vynález středověku, zaznamenávaly půjčky, které poskytla vrchnost svým poddaným. Peníze ale půjčovaly například i církevní řády, ale také (z dnešního pohledu na celou věc) soukromníci – a nešlo vždy jen o křesťany, šlo o jedno z mála povolání, které směly vykonávat osoby jiného vyznání, tedy mimo jiné i Židé.

Protože však křesťanská víra zapovídala vybírat při půjčkách úrok pro souvěrce, zapisovala se do záznamů jen pouze odvedená částka – přesná úroková míra tak zůstává v těchto případech neznámou. U osob jiného vyznání se však úrok vybírat směl, zde tedy záznamy do jisté úrovně opravdu existují.

Banky, jak je známe dnes, vznikly v Itálii

Převratnou novinkou byly banky, které se v moderní podobě objevují poprvé v Itálii, ačkoliv je do jisté míry znal už starověký svět. Medievální období už umělo velmi dobře definovat pojmy jako například „půjčka“ nebo „úrok“, ale například i „zástava nemovitosti“. Půjčky bez poplatků, které vedou v patrnost pouze konkrétní úrokovou sazbu (často velmi výhodnou), jako první uvedl na trh italský bankéř Cosimo Medicejský. Tentýž muž také jako první přišel s předchůdcem moderních vymáhacích agentur, protože ne každá půjčka byla – podobně jako dnes – opravdu vrácena do posledního florénu.

Půjčky, které se poskytovaly prostřednictvím papírových platidel, zná v Evropě až raný novověk. V době renesančních velmožů, kteří chtěli svůj majetek zhodnotit a bezpečně uložit, komerční bankovnický systém přímo kvetl. Oproti předložené hotovosti nebo cennostem byl šlechticům nebo bohatým měšťanům v peněžních ústavech vystaven dokument, který v dnešní době známe jako „akcie“, „obligace“ nebo například i „směnka“.

Nebojte se poučit z historie

Je pravdou, že ne každá půjčka může být výhodná, ne každá je také zcela transparentní. A to platilo i v dlouhých staletích a tisíciletích evropské i světové historie. A právě z některých historických událostí se musíme poučit, abychom se jim obloukem vyhnuli v moderní epoše. Platí to samozřejmě i o světě půjček, který dodnes řídí jasná pravidla. Kdo si chce půjčit bez rizika, musí podobná doporučení znát už dopředu, je totiž jasné, že na pozdější reklamace nemusí nikdo brát zřetel.

Bez poplatků předem, to je dnes zásadou pro každého, kdo si chce sjednat půjčku a nechce být podveden. Smluvní podmínky musí být jasně definovány, v případě nejasností samozřejmě velmi pečlivě vysvětleny. Jsou tu také úroky, jejichž výše je skutečně nesmyslná – jde o lichvu, které byste se měli ve vlastním zájmu samozřejmě vyhnout. Pokud těchto několik zásad dodržíte, dohoda o férové půjčce může být na světě už brzy.

Vysvětleme si několik základních pojmů kolem světa půjček

Rozlišujme rovněž dva základní pojmy, jimiž jsou výpůjčka a zápůjčka. Zatímco výpůjčka se může dodnes týkat třeba mobilního telefonu nebo jízdního kola, zápůjčka je zpravidla omezená na půjčování finančních prostředků. Znamená totiž zkrátka to, že si půjčíte zastupitelnou věc, tedy mimo jiné i peněžní hotovost.

A co dalšího bychom kolem půjčky měli vědět, samozřejmě ve svém vlastním zájmu?

  • Jistina. Jde o celkovou půjčenou sumu. K ní se posléze připisuje úroky v dohodnuté výši.
  • Věřitel. Je tím, kdo peníze půjčil a vyžaduje jejich splacení, ve formě jistiny a úroku.
  • Dlužník. Tento je povinen dostát finančnímu závazku vůči věřiteli, pod nějž se podepsal.
  • Pohledávka. Je vlastně oprávněním věřitele získat prostředky od dlužníka.
  • Ručení. Ručitel má, pokud dlužník neplatí, za povinnost ujmout se dluhu vůči věřiteli sám.
  • Smluvní pokuta. Přichází ke slovu, pokud má dlužník delší prodlevu ve splátkovém kalendáři.

Pojďme si také vysvětlit, co konkrétně znamenají číselné hodnoty u půjček uvedené. Je pravdou, že o skutečném významu těchto cifer mnoho lidí nemá ani tušení, takoví se poté snadno dostanou do spárů společností, které nabízejí půjčky za velmi nevýhodných podmínek. Půjčka, to jsou především čísla – takže musíte vědět, co které vlastně znamená. Jinak je možné prodělat řádově i tisíce korun ročně, v případě mikroúvěrů je pak možný deficit i v řádu stokorun. A v rámci jedné malé půjčky, ve výši zhruba dva nebo tři tisíce korun, už něco podobného může být citelné. Je proto třeba, abyste byli vždy připraveni!

  • Úrok. Je vlastně smluvenou odměnou za vypůjčení finančních prostředků. Uvádí se v procentech. Na českém trhu zpravidla nepřekročí u dlouhodobějších spotřebitelských půjček hranici přibližně patnácti procent ročně, u mikroúvěrů je ale přeci jen poněkud zavádějícím číselným údajem.
  • RPSN. Roční procentní sazba nákladů. Číselná hodnota, která udává, o kolik bude meziročně přeplacena jistina. Bere v potaz nejen úrokovou sazbu, ale i další poplatky kolem půjčky, tedy například poplatek za poskytnutí úvěru nebo vedení úvěrového účtu. Je nejdůležitější hodnotou, kterou můžete u půjčky posuzovat. Uvádět u nabídek se musí přímo ze zákona.
  • P. a. Zkratka pocházející z latinského termínu „per annum“, doslova znamená „ročně“. Uvádí se zejména u dlouhodobějšího úvěrů (ale zpravidla ji vidíme u všech konkrétních nabídek na trhu), které trvají i několik let. Spotřebitel žádající o půjčku tak má díky tomu mnohem jasnější představu o tom, o kolik vlastně přeplatí celou jistinu úvěru.
  • Úvěrový rámec. Jde o finanční limit, který může klient vyčerpat z takzvaného úvěrového účtu. Výsledná cifra je odrazem bonity klienta, o té si konkrétně povíme něco trochu později. Tento finanční limit je odborníky stanoven v takovém rozmezí, aby neohrozil schopnost konkrétního klienta adekvátně splácet úvěr.

Půjčka s sebou ale nenese jen čísla, při rozmýšlení, zda konkrétní úvěr sjednat či nikoliv, si musíte projít také několik dalších důležitých pojmů. Pojďme se na ně proto podívat, nebude to jen ona slibovaná bonita. Termínů, které prostě musíte znát, je totiž mnohem víc – naštěstí jsou jednoduše pochopitelné, nejde o nic abstraktního ze světa vrcholné matematiky, jaké by porozuměl snad jen mistr Euler.

  • Bonita. Velmi důležitý ukazatel, který si obvykle prověřuje banka. Poukazuje na to, do jaké míry je – podle různých předpokladů, grafů a čísel – potenciální klient schopen dostát svým závazkům do budoucna. V potaz se bere nejen to, jestli má dotyčný dluhy, ale to, kolik mu je let, jakou má práci nebo zda má děti. S lepší bonitou se obvykle pojí i výhodnější úrok, což je při žádosti o úvěr nutné brát maximálně v potaz.
  • Pojištění schopnosti splácet. Pro některé banky i nebankovní společnosti prakticky holá nezbytnost. Pojišťuje případy, kdy dojde ke ztrátě zaměstnání, trvalé pracovní neschopnosti v důsledku úrazu či dokonce úmrtí dlužníka. Znamená sice dražší úrokovou sazbu (maximálně v řádu desetin procenta), ale pro klid duše je to záležitost skutečně velice důležitá. Pojištění je klíčové, některé věci v životě bohužel mohou přijít kdykoliv a často velice nečekaně.
  • Registr dlužníků. Databáze, kterých je v provozu v rámci ČR hned několik. Banky i nebankovní společnosti poskytující půjčky si v nich ověřují, jestli je žadatel o půjčku veden jako dlužník, jenž má se splácením svých závazků problémy – nebo má čistou platební historii. Záznam v registru znamená, že v bance půjčku prakticky stoprocentně nedostanete, nebankovní sektor je někdy benevolentnější. Neplatí to však vždy, záznam je v každém případě mínusem.

Na trhu s úvěry se vyskytuje i několik dalších pojmů, které je třeba opravdu dobře vysvětlit. Bezhotovostní a hotovostní půjčka, bankovní a nebankovní půjčka, účelová a bezúčelová půjčka, zajištěný a nezajištěný úvěr. Jak se tyto dva pojmy vzájemně odlišují?

Bezhotovostní půjčka znamená, že peníze dostane žadatel vždy bankovním převodem. V moderní době však stále existují společnosti, jejichž půjčka je takzvaně hotovostní. Sejdete se s jejich obchodním zástupcem, a to klidně u vás doma. Podepíšete smlouvu a oproti podpisu dostanete peníze takzvaně na ruku.

Otázka dnes zní – bankovně nebo nebankovně?

Bankovní půjčka je vždy bezpečná, nad bankami totiž dlí dozorčí orgán v podobě České národní banky. Nabízí téměř vždy nižší úrokovou sazbu než nebankovní sektor, na stranu druhou je ale administrativa obsáhlejší a půjčka zpravidla není vyplácena hned. Výhodou klasické dnešní nebankovní půjčky je hlavně její rychlost, s níž je sjednána. Klienti se u menších finančních obnosů (zpravidla do hranice deseti tisíc korun) mohou dočkat výplaty už během několika málo minut. Pokud jde o klasickou půjčku do výplaty nebo na zaplacení složenek, tento způsob je více než dostačující, není nutné chodit do banky. Každý z těchto dvou způsobů má samozřejmě své výhody a nevýhody, musíte je odhalit a promyslet – jedině tak budete s výslednou půjčkou opravdu spokojeni na maximum.

Jaký je rozdíl mezi účelovou a bezúčelovou půjčkou? Je to v zásadě velmi jednoduché. Účelová půjčka znamená, že musíte doložit, na co si úvěr chcete vzít. Zpravidla jde o nutnost, je-li ve hře statisícová částka či hypotéka. Naproti tomu menší úvěry jsou bezúčelové, poskytovatel tedy nechce znát důvod, proč jsou vlastně sjednávány. Je možné je využít naprosto na cokoliv, nevýhodou může být někdy vyšší úroková sazba. Pokud však klient chce peníze hned a nemá rád zbytečné papírování, kývne bezpochyby rád na půjčku bezúčelovou.

Ve finále si povíme něco o rozdílu mezi zajištěným a nezajištěným úvěrem. Zajištěný úvěr je obvykle jištěn movitou věcí, nejčastěji nemovitostí (jde téměř výhradně o hypotéky nebo půjčky v hodnotě několika set tisíc korun). Nezajištěný úvěr je kromě mikroúvěru i klasická spotřebitelská půjčka. Nejde o velkou sumu peněz, riziko nesplacení je malé a banky či nebankovní společnosti mají své způsoby, jak z dlužníka peníze vymoci. Nevyžadují proto ručení nemovitým majetkem, něco podobného by bylo vlastně zbytečné. Dlužnou podotknout, že je to také projev určité nedůvěry vůči klientovi, který si to může vyložit po svém a požádat ještě někde jinde, kde podobné nepříjemné omezení mít nebude.

Je pravdou, že půjčky mohou být v některých ohledech plné nástrah. S tímto článkem jste se však jistě naučili v tomto rozsáhlém světě trochu více orientovat. Účelem je, abyste v případě konkrétní žádosti o půjčku, nesáhli po první nabídce, kterou budete mít před očima. Vše pečlivě zvažujte a můžete ušetřit zajímavé finanční prostředky. O to tu přeci jde především – ušetřit!