Exekuce: čím větší výplata, tím menší zůstatek

Před dvěma lety nevládní nezisková Otevřená společnost získala na základě zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím [3] data od Exekutorské komory České republiky. Následně je zpracovala a zveřejnila na svých webových stránkách v mapě exekucí. A spustila tím boom. 

[2]

Do té chvíle jsme totiž mohli jen spekulovat, kolik lidí má aktivní exekuci. Čísla, která otevřená společnost zveřejnila, byla daleko za tím, co se očekávalo. Najednou mohl každý vidět, kolik lidí z jeho města má exekuci a kolik exekucí někteří mají. Konečně někdo ukázal na jeden z největších problémů v naší zemi, ne-li největší. Určitě se shodneme, že korupce v nejvyšších kruzích politiky je velkým problémem, stejně tak pomalá výstavba dálnic nebo drahé tarify a kartelové dohody operátorů. Exekuce se ale týkají konkrétních lidí, lidí, kteří mají rodiny, lidí, co potkáváme denně na ulici. Dokonce dokáže nepozorovaně držet ve svých chapadlech i naše rodinné příslušníky a blízké přátelé. Svazuje je a řídí každou minutu jejich života. A není to problém jich samotných. Není to tak, že by zavřeli dveře pod svou nejistou střechou. Exekuce nepřímo ovlivňuje životy dalších členů rodiny i celou společnost.

Exekuce je nemoc, které se chceme intenzivně zbavit, ale zatím se nám nedaří nalézt lék.

Je to jejich problém, že se zadlužili? 

Poslední zveřejněná data Otevřenou společností jsou z roku 2017 a nyní se čeká na jejich zpřístupnění ze strany Exekutorské komory za rok 2018. V exekuci bylo před dvěma lety 863 tisíc osob, což činí 9,7 % ze všech občanů České republiky. Více jak polovina z nich má 3 a více exekucí – celkově je tak aktivních 4,67 milionu exekucí! 

Porovnáme-li roka 2017 s rokem předchozím, zjistíme, že se situace nijak nelepší. Celkový počet exekucí se zvýšil o 4,8 %, přičemž v Ústeckým kraji, kde je situace nejhorší, byl růst exekucí dokonce o 6,3 %. [2]

Kolik si exekutor vydělá na dlužníkovi?

Náklady exekutora jsou vymezeny v § 87 odst. 1 EŘ [4] pod souhrnným názvem náklady exekuce. Tvoří je odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při exekuci, náhrada za doručení písemností, pokud je plátcem DPH, pak je nákladem exekuce i tato daň. Vykonávací řízení platí zásadně povinný, neboť je tím, kdo jednal protiprávně a oprávněný neměl jinou možnost, než se obrátit na soud a zahájit tak řízení o výkonu rozhodnutí.  

Další složkou nákladů exekuce je odměna exekutora za jeho činnost. Její základem je tzv. tarifní odměna, což je jakási provize z vymožené pohledávky. Výše odměny činí minimálně 15 % a je k tíží povinnému. 

[4]

Od května 2014 exekutoři zavedli tzv. obligatorní zálohu na náklady exekuce. K tomuto kroku přistoupili kvůli tomu, že se věřitele na nákladech řízení nijak finančně nepodílí, a tak věřitel podával návrh na exekuci i proti nemajetným osobám, kdy se pravděpodobnost úspěšnosti vymožení pohledávky rovnala nule. Zbytečně zahlcovali systém zbytečnými návrhy, protože to pro ně bylo takřka bez práce. Tento poplatek by měl oprávněného donutit k přemýšlení nad tím, zda se mu investice do exekuce vyplatí vzhledem k šanci vymožení dluhu. 

Vidíme, že exekuční řízení je velmi drahé a veškeré náklady platí povinný. Z toho se dá jasně usoudit, že původní dluh se může značně navýšit. Není přitom neobvyklé, že náklady na exekuci převýší jistinu! Představte si, že jedete tramvají a nevšimli jste si, že již nemáte platnou jízdenku. Samozřejmě ve stejnou chvíli vás do teď nenápadný revizor požádá o její předložení. Dostanete pokutu a život jde zase dál. Jenomže zrovna máte v hlavě plno jiných záležitostí a na pokutu zapomenete. Čas běží a původní částka se o část procenta každý den navyšuje – až do chvíle, než vám po třech letech zaklepe na vaše dveře exekutor. Pak už se jen nestačíte divit, jak se z 800 korunové pokuty stala koule u nohy těžká několik desítek tisíc korun. 

Exekutor může pohledávku uspokojit hned několika způsoby [6]. Vždy, pokud je to možné, přistupuje k exekuci plat. Nemusí jít přitom jen o plat ze zaměstnání, ale i o příspěvky od státu např. mateřská nebo důchod. Vzít peníze může i z vašeho bankovního účtu. Přesto je jistě více nepříjemné, když vás exekutor navštíví doma a zabaví vám věci, které běžně používáte. Při vyšších částkách může dokonce dojít i na vaší nemovitosti – byt, dům, pozemek i garáž. Jsou ale věci, na které exekutor sáhnout nemůže.

[7]

Nezabavitelné minimum je v podstatě částka, která by měla stačit na pokrytí nákladu na živobytí a bydlení. Vypočítává se součtem dvou třetin životního minima jednotlivce, což je nyní 3410 korun, a obvyklé sumy za nájemné bydlení pro jednotlivce v obci od 50.000 do 99.999 obyvatel (bez ohledu na to, v jak velké obci jedinec žije), jejíchž výše letos činí 6233 Kč. Celkem tedy 9643 Kč. To znevýhodňuje lidi z větších měst, kde je běžná cena za nájem mnohem vyšší. V roce 2019 je částka, kterou exekutor nesmí zabavit, 6428,67 korun. Ta se ještě může navýšit ve chvíli, kdy má dlužník vyživovací povinnosti k dalším osobám (manželce nebo dětem). Měsíčně si tak může „přilepšit“ o dalších 1607,17 korun na dotyčnou vyživovanou osobu. Tuto částku lze uplatnit na manžela nebo manželku i v případě, že má samostatný příjem a nežijí ve stejné domácnosti. Další vyživovanou osobou je samozřejmě dítě, přičemž 1607,17 Kč se započítává oběma manželům zvlášť, pokud jsou oběma prováděny srážky ze mzdy.

[8]

V praxi výpočet srážky ze mzdy probíhá následovně. Exekutor odečte od čisté mzdy dlužníka (pokud nemá vyživovací povinnost) nezabavitelné minimum 9643 Kč. Pokud je zbylá částka nižší než nezabavitelné minimum, dělí se na třetiny. První třetina putuje na nepřednostní pohledávky, případně i na přednostní (výživné, daně, poplatky, náhrada škody, pojistné atd.), pokud na ně druhá třetina nestačí. Z druhé třetiny jdou peníze tedy na přednostní pohledávky a zbylá třetina zůstává dlužníkovi. Nemá-li dlužník přednostní pohledávku, sráží se mu pouze jedna třetina a zbylé dvě třetiny mu zůstanou. Jestliže si ale dlužník vydělá tolik, že zbylá částka po odečtení nezabavitelného minima z čisté mzdy bude vyšší než 9643 Kč, je zbylá částka zabavena celá a třetiny se opět určí stejný způsobem z 9643 Kč.

Kalkulačka – nezabavitelná částka 2019 [9]: 

Nejspíš jste se z našeho vysvětlení výpočtu exekucí ztratili a nejste z něho moc moudří. Pro naši obranu, hledat smysl v něčem, co přinejmenším odporuje logice, je dost těžké. Uvedeme jej proto na konkrétních příkladech, kdy rozdílná je pouze čistá mzda.

Z tabulky můžeme vyčíst, že našim respondentům je shodně padesát let. Ještě dodáme, že jejich tří milionový dluh vznikl kvůli neúspěšnému podnikání. Nyní jsou pracují v běžném zaměstnání s tím, že Mirek si vydělá téměř minimální mzdu, Jana 16.000 Kč a Ota 23.000 Kč. Jelikož nemají k nikomu vyživovací povinnost a všechny jejich pohledávky jsou nepřednostní, činí výše nezabavitelného minima 9643 Kč. 

Čím více si vydělají, tím méně jim zbyde

Konečně se dostáváme k hlavnímu tématu našeho článku. Vzhledem k tomu, že našim respondentům je 50 let a vzhledem k výši jejich čisté mzdy, dá se jejich tří milionový dluh považovat za nesplatitelný. Mirkovi zbyde z jeho výplaty něco málo přes 10 tisíc korun, Jana si oproti němu polepšila o necelé tři tisíce korun a zatímco, Ota vydělává o 7 tisíc více než Jana, přilepší si oproti ní jen o 48 korun. Navíc je pravidlem, že čím vyšší mzda, tím menší šance na získání nějaké statní podpory ve formě sociálních dávek, příspěvků na bydlení či na živobytí. V důsledku toho si může Mirek přijít měsíčně na více peněz než Ota, který má téměř dvojnásobek jeho mzdy. Proč Otovi zbyde tak málo?

Podíváme-li se na rozdíl čisté mzdy a nezabavitelné částky na třetím řádku předchozí tabulky, zjistíme, že Mirek a Jana se částkami vejdou do již několikrát zmiňované výše 9643 Kč. Zbylá částka se jim tak dělí na třetiny a podle toho, zda mají či nemají přednostní pohledávky, jim 1/3 nebo 2/3 z vypočtené sumy zůstává. Ota však má rozdíl vyšší než 9643 korun, a tak mu exekutor vše nad tuto částku (6928,33 Kč) bezpodmínečně strhne. Ze zbylých 9643 Kč se znovu vypočítají třetiny a postupuje se stejným způsobem jako u předešlého případu.

VIDEO: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10117034229-168hodin/218452801101202/obsah/660793-exekucni-kalkulacka [10]

Před nedávnem proběhla mediálním světem zjištění, že nastavení současného systému exekucí nemotivuje dlužníky chodit do zaměstnání a svůj dluh splácet, ba naopak je pro ně finančně výhodnější být nezaměstnaným. Ti proto raději volí zaměstnání s nízkou mzdou, aby měli stále nárok na sociální dávky, nebo volí formu šedé ekonomiky, pracují „načerno“ a dostávají peníze na ruku. Jejich jednání je v tomto případě bohužel pochopitelné, neboť státem garantovaná nezabavitelná částka je velmi nízká a může ohrozit finanční stabilitu domácnosti. Navíc se už několik let tato částka nezvýšila, ač ceny rostou pravidelně.